Velikonoce

Naše snímky jsou často tematické, snažíme se vystihnout aktuální dění a roční období. Fotograficky jsem se pokusili pojmout i velikonoční svátky. 

Pro někoho jsou to svátky jara a probouzení přírody, pro jiné nejdůležitější svátky v roce s hlubokým náboženským a duchovním významem. 

Slovo Velikonoce je odvozeno od Velké noci - noc, kdy vstal Ježíš Kristus z mrtvých. Židé v těchto dnech mají svátek Pesach, který se slaví na počest vysvobození židů z egyptského zajetí. Velikonoce nemají přesně stanovené pevné datum. Konají se vždy v neděli po prvním jarním úplňku (jaro začíná zpravidla 21. března). Velikonoční neděle může připadat na kterékoliv datum mezi 22. březnem a 25. dubnem.

Každý den ve Velikonočním týdnu má svůj název a význam.

Do focení se zapojili: Marie, Jiřina, Bohumila, Adam, Oldřich, Richard, Ondřej, Daniel, Jakub, Jaroslav, Jan, Zdeněk a David. 

Naše fotografie částečně textem doplnil katolický kněz Petr Balát, aby byly zřejmé křesťanské tradice. 

KVĚTNÁ NEDĚLE 

Poslední, tedy šestá postní neděle (půst začíná Popeleční středou a trvá 40 dnů). Dle Bible přijel Ježíš se svými učedníky do Jeruzaléma, aby oslavil Pesach. Název Květná neděle je odvozen od květů. Mají připomínat palmové větve, jimiž lidé vítali Ježíše, kterými se zdobí kostely. V kostele se čtou tzv. pašije, tedy příběh Ježíšovy smrti a vzkříšení. 

Na obrazech malířky Bedřišky Znojemské vidíme zachycené některé události z těchto pašijí. Obrazy jsou naneseny temnými barvami, které vypovídají o Ježíšově utrpení. Bedřiška Znojemská (1928-2021) se věnovala malbě, kresbě a ilustraci s náboženskou tematikou. Její tvorba je prodchnuta hlubokou vírou, jíž se nevzdala ani v letech totality a normalizace. Původně studovala medicínu, ale v roce 1951 dostala zákaz studia na jakékoli škole v Československu, jelikož v kádrovém dotazníku vyplnila kolonku "tvůj poměr ke kolektivu" slovy: "Miluj svého bližního jako sebe sama." 

"Budoucnost světa nespočívá v technice, ale v množství lásky, kterou probudíme v druhých. Tomu chci zůstat věrna." (Bedřiška Znojemská)

Toto jedinečné dílo je součástí Meditační křížové cesty galerie Setkání v Jiřicích u Moravských Budějovic.

MODRÉ PONDĚLÍ

Na měsíc se dívali židé v biblických časech, aby určili termín velikonočních svátků. Mnohé se za ta tisíciletí změnilo, ale i dnes zůstává čekání na jaro spjaté s prvním jarním úplňkem. Následující neděle určuje termín Velikonoc, který je pro každý rok odlišný.

Tedy i my se díváme k měsíci a bereme ohled na přírodní rytmy. To pro nás může být uzdravující, nenechat se ovládat příliš rychlým tempem naší civilizace, nebýt jenom otrokem diáře, ale podívat se k obloze, ke kosmické harmonii. I to může být výzva letošních Velikonoc.

ŠEDIVÉ ÚTERÝ

Úklid jarní, úklid před Velikonocemi! Tak velí zvyk pro tento den. Ale dokážeme si také uklidit v sobě? Ať už jsme věřící, či ne. Zpovědnice je místo očisty, místo odpuštění, místo usmíření. Člověk zde naslouchá člověku a Bůh odpouští.

ŠKAREDÁ (SAZOMETNÁ) STŘEDA

Bible uvádí, že Jidáš právě v tento den zradil Ježíše Krista.

Pašijový týden se odehrával v Jeruzalémě, městě z kamenů. Kamenný byl i chrám, po kamenné dlažbě kráčel Ježíš s křížem.

Majestát dávnověku – to představuje tento materiál, jímž si přiblížíme atmosféru tehdejšího příběhu.

Podle lidové tradice se mají vymetat komíny. A také se říká, že budete-li se mračit, pak se budete mračit každou středu po celý rok.

ZELENÝ ČTVRTEK

V tento den se konala v Getsemanské zahradě poslední večeře Ježíše Krista. Poslední večeře jako lidské sdílení, lidská blízkost ve chvílích ohrožení. Ježíš věděl, co na něj čeká (byl zatčen). A právě tehdy podává svým nejbližším sám sebe - v podobě chleba (orientálních placek) a vína s vodou. Jak prosté, zároveň jak hluboké. Ať i my se se svými blízkými dokážeme takto sdílet. Na Zelený čtvrtek se také naposledy před Velikonocemi rozezní zvony (říká se, že odlétají do Říma. Znovu zazní až na Bílou sobotu při zpěvu Gloria). Jejich zvuk je nahrazen řehtačkami a klapačkami.

Mezi zvyky patří například brzké vstávání a omytí rosou, také se má jíst nějaká zelená potrava. Díky tomu bude člověk celý rok zdravý.

VELKÝ PÁTEK 

Den, kdy byl Ježíš souzen, odsouzen a ukřižován. Smáli se mu, že je král. I korunu dostal. Ovšem trnovou. Nápis o jeho kralování vyvěsili na kříž. Takto je Ježíš vystaven nejen bolesti, ale i posměchu. Temná chvíle je zároveň nadějí pro všechny, kteří sdílejí podobný osud. I tvá trnová koruna se změní v korunu vítěznou.

Křesťané mají držet přísný půst. Říká se, že na Velký pátek se otevírá země a vydává poklady. Dle tradice se nemá prát prádlo, pracovat na zahradě či na poli. Také se nemá nic půjčovat, prodávat nebo dávat.

BÍLÁ SOBOTA

Křesťané se stále postí a po celý den se nekonají žádné liturgické obřady. Lidé chodí do chrámů navštěvovat takzvaný Boží hrob a vše směruje k večerní vigilii. Bílá sobota je připomínkou Kristova pobytu v hrobě a nočními obřady přechází v neděli, kdy se slaví zmrtvýchvstání. Tuto noc se před kostelem zapaluje oheň, jeho světlo se vnáší dovnitř. Od paškálu, velikonoční svíce, si své svíčky zapalují jednotliví věřící. Světlo svíce si předáváme mezi sebou. Předávejme si ho o této Velké noci, předávejme si ho stále.

Dle lidové tradice se pečou mazance a velikonoční beránci, zdobí se vajíčka a pletou pomlázky.

VELIKONOČNÍ NEDĚLE

Jitřní světlo, naděje, cesta ze tmy ke světlu… 

Ježíš opustil hrob, vykročil k životu. Skrze temnotu kráčejme k velikonočnímu světlu, k naději.

Jak je náročné zachytit světlo pro náš život, tak je někdy náročné zachytit to správné světlo pro fotografii.

V kostele se žehná jídlo, které se pak podává u slavnostní tabule.

VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ

Tento den je spojen s koledováním, poléváním vodou a velikonočním zajíčkem. Velikonoční beránek – symbol beránka je velmi starý, pochází již z pohanských dob. Význam má i u židů a křesťanů (Kristus – Beránek Boží). Za méně známou a dodržovanou tradici lze považovat velikonočního zajíčka, který přináší dětem čokoládová vajíčka. Je převzata z Německa.

Radost z Kristova zmrtvýchvstání nás vede k setkávání, až k bujarému veselí.